Projekty & aktivity

Login

Password

TOPlistPočet prístupov
Napísali o nás
Jak se staví na ekofarmách v Čechách a v zahraničí

Na českém venkově se setkáváme čím dál častěji s moderním způsobem hospodaření. V centru pozornosti jsou ekofarmy, které se stávají vyhledávaným cílem letních turistů. Ekofarma je charakterizována jako uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a případně i hospodářská zvířata sloužící k ekologickému zemědělství. V rámci studijní cesty po ekofarmách v České republice, na Slovensku a v Rakousku byly shromážděny podklady, na jejichž základě lze získat stručný přehled o rozmanitosti nedávno postavených hospodářských objektů.

Objekty ekofarem s chovem hospodářských zvířat v České republice jsou v převládající míře ve velmi dobrém stavu a respektují welfare zvířat. Řada zemědělců podnikla rekonstrukci stájí – většinou bývalých stájí JZD, někteří dokonce byli schopni financovat výstavbu nových stájových objektů. Pouze několik zemědělců podporuje agroturistiku, tím že poskytují ubytovací služby na své farmě, čímž si vylepšují svůj finanční rozpočet. Ne vždy je ale možné skloubit pracovní a ubytovací aktivity.
Mezi nově vystavěné objekty na ekofarmách patří zejména stáje, jízdárny a skladovací prostory.

Stáje

Stájové objekty se v současnosti realizují v České republice většinou jako nezateplené na rozdíl od Rakouska, kde stále preferují plné či částečné zateplování stájových objektů jednak z důvodů zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance v zimních měsících, jednak kvůli pohledovému ztvárnění stavby. Důvody, proč stáj tepelně neizolovat jsou dva. Prvním důvodem je úspora finančních prostředků, druhým důvodem je schopnost ustájených zvířat v zimním období snášet nízké teploty (př. skot či ovce). Pokud u koní zamezíme průvanu, není rovněž nutné stáj tepelně izolovat.
Zajímavým trendem v Rakousku v posledních pěti letech je domluva 2-3 farmářů, jejichž pozemky spolu sousedí, aby společně vystavěli stáj pro dobytek. Výhod je několik. Většina farmářů má menší počet kusů dobytka a tak by pro takhle malé stádo bylo nákladné vystavět malou stáj. Cena za stáj se totiž v Rakousku počítá od kusu. Větší stáj je dodávána jako stavebnice a tak vyjde finančně výhodněji.
Většina moderních stájí pro skot se dnes staví bez vsazené skleněné okenní výplně. Jako občasné okenní výplně se používají ručně polohovatelné průhledné plastové tabule (obr. č. 1-4) nebo textilní svinovací žaluzie (obr. č. 5). Okenní otvory jsou v letním období nezakryté (vyjma textilních žaluzií, které jsou rozvinuté jako ochrana před hmyzem) a v zimním období se podle potřeby uzavírají, především na ochranu zvířat před navátím sněhu větrem. Konstrukční systém střech nových stájí sestává z nosných kovových profilů, což bývá v případě malých farem preferováno jako levnější řešení na rozdíl od použití lepených dřevěných nosníků. Kovové profily jsou zároveň v porovnání s lepenými dřevěnými nosníky snadněji dopravitelné. Příklad stáje pro masný skot je k vidění na ekofarmě Morava v Komňátkách nedaleko Šumperka (obr. č. 6-9).
V Rakousku se staví převážně ze dřeva, protože farmáři jsou v mnoha případech i vlastníky lesa, takže je pro ně dřevo levným stavebním materiálem. Dřevo se používá na obložení vnějších (obr. č. 10-12) i vnitřních stěn (obr. č. 13) , na svislé nosné prvky (obr. č. 14) i střešní krov (obr. č. 15). Pozitiva dřeva jsou: ekologická nezávadnost, recyklovatelnost a estetický vzhled. Krytina na stájích je dnes převážně plechová. Hřeben střechy se využívá k prosvětlení nebo odvětrání (obr. č. 15).

Jízdárny

U velkých krytých jezdeckých hal se nejčastěji setkáme s obdélníkovým tvarem, naproti tomu malé jízdárny mohou mít rozmanitější tvary. Se zastoupením obou typů se setkáme například na Ekofarmě Borová v CHKO Blanský les. Majitel nechal nejprve postavit krytou kruhovou jízdárnu o průměru 14 metrů (obr. č. 16) a v současné době dokončuje novou jezdeckou halu o rozměrech 25 x 45 m (obr. č. 17) . Pro stavbu krovu zvolil majitel dřevěné příhradové vazníky – soustava sice vypadá složitě namísto vzdušně působících lepených dřevěných nosníků, ale rozhodující bylo v tomto případě ekonomické hledisko.
Před započetím výstavby jízdárny nebo stáje by si měl farmář uvědomit, že může dojít v budoucnu ke změně využití tohoto objektu, a společně s architektem by měli zvolit takové rozměry a konstrukční systém, které umožní případnou adaptaci (např. přestavba jízdárny na stáj a naopak). Zároveň je třeba uvažovat v delším časovém horizontu ve smyslu možné výstavby dalších objektů na pozemku, aby stavba do budoucna nepředstavovala překážku ve výstavbě a návaznosti dalších objektů.

Seníky a silážní žlaby

V současnosti již není potřeba stavět velkokapacitní seníky, zvláště na malých farmách využívají farmáři balíkovanou senáž krytou plastovou fólií. Pokud však farmář uvažuje o výstavbě skladovacích prostor, je vhodné u takových objektů zvolit posuvná vrata pojíždějící po kolejnici (obr. č. 18, 19).
Zajímavý způsob překrytí uskladněné siláže v silážním žlabu používají na ekofarmě Hubhof v v městečku Traiser v Rakousku (obr. č.20, 21). Jako estetické řešení k překrytí siláže byla zvolena textílie v zelené barvě, která je vhodnější než použití plachty a vyřazených pneumatik k zatížení plachet. Zajištění textílie proti odkrytí pod náporem větru napomáhají válce z téhož druhu materiálu naplněné pískem.
Kromě objektů postavených na ekofarmách z nových materiálů lze nalézt i takové ekofarmy, kde preferují použití recyklovaných materiálů. Příkladem je stáj pro ovce na ekofarmě Mašekov Mlyn ve Vráblých, na Slovensku (obr. č. 22, 23).
Přestože se u navrhování hospodářských budov nesetkáváme s takovým vývojem stavebních typů a zájmem ze strany architektů jako je tomu v případě bytových nebo občanských staveb (což je logické, neboť mezi zemědělci neexistuje tolik štědrých investorů jako v jiných odvětvích a limitující je především ekonomické hledisko), lze s potěšením konstatovat, že určitých pokroků a inovací bylo dosaženo. Architekti a stavební inženýři společně s farmáři rozhodně dbají na welfare zvířat a snaží se v tomto směru o kvalitní návrhy interiérů stájí. Lhostejní nejsou ani k pohledovému ztvárnění budov a jejich zasazení do krajiny. Třeba se i v budoucnu setkáme s nějakými překvapujícími realizacemi a novou vlnou navrhování ekologicky orientovaných farem.
Tento článek vznikl za finanční podpory grantu č. CTU0500911 získaného v rámci vnitřní grantové soutěže na ČVUT. Grant podporoval v roce 2005 řešení doktorského projektu.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Simona Losmanová
(27. január 2006) www.e-architekt.cz